Výpověď z pracovního poměru: Co potřebujete vědět?
Co je to výpověď
Je to jednostranný právní akt, kterým zaměstnanec projevuje vůli ukončit pracovní poměr. Na rozdíl od dohody o ukončení pracovního poměru, která vyžaduje souhlas obou stran, stačí k platnosti výpovědi pouze vůle zaměstnance. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhé smluvní straně, tedy zaměstnavateli. Zaměstnanec v ní nemusí uvádět důvod, proč se rozhodl pracovní poměr ukončit, s výjimkou případů, kdy to zákoník práce výslovně vyžaduje (např. u výpovědi dané v ochranné době). Od okamžiku doručení výpovědi začíná běžet výpovědní doba, po jejímž uplynutí pracovní poměr končí. Délka výpovědní doby je stanovena zákoníkem práce nebo dohodou v pracovní smlouvě, nesmí však být kratší než dva měsíce. Zaměstnanec má právo vzít výpověď zpět, a to do dvou týdnů od jejího doručení zaměstnavateli, ovšem pouze s jeho souhlasem.
Kdy můžu dát výpověď
Výpověď z pracovního poměru můžete podat prakticky kdykoliv, neváže vás k tomu žádné konkrétní období. Zákoník práce v tomto směru poskytuje zaměstnancům značnou volnost. Důležité je dodržet pouze dvouměsíční výpovědní lhůta, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli. To znamená, že pokud dáte výpověď například 15. března, výpovědní lhůta začne běžet 1. dubna a skončí 31. května. Během této doby jste povinni nadále vykonávat svou práci, pokud se nedohodnete se zaměstnavatelem jinak. Výpověď musí mít písemnou formu a musí být doručena zaměstnavateli. Nestačí ji pouze zaslat e-mailem, je nutné ji doručit osobně nebo doporučeně poštou s dodejkou. Vlastnoruční podpis na výpovědi je nezbytný. Ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance je tedy poměrně jednoduchý proces, je však důležité dodržet všechny zákonné náležitosti, aby byla výpověď platná.
Odchod z práce, ať už z jakéhokoli důvodu, je vždycky krokem do neznáma. Je to ale zároveň i příležitost k novému začátku, k nalezení něčeho, co nás bude více bavit a naplňovat.
Zdeněk Štěpánek
Jak napsat výpověď
Doručení výpovědi je zásadní krok při ukončení pracovního poměru z iniciativy zaměstnance. Výpověď musí mít písemnou formu a musí být doručena zaměstnavateli. Nestačí ji pouze odeslat e-mailem nebo oznámit ústně. Důležité je, aby zaměstnavatel výpověď skutečně převzal, a to buď osobně, nebo prostřednictvím doporučené pošty s dodejkou. V opačném případě by se mohlo stát, že výpovědní lhůta nezačne běžet. Výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a standardně činí dva měsíce. V některých případech může být tato lhůta odlišná, například pokud se na tom obě strany dohodnou v pracovní smlouvě. Při podávání výpovědi není nutné uvádět důvod odchodu z práce. Pokud se však zaměstnanec rozhodne důvod uvést, je vhodné to udělat písemně a srozumitelně.
Délka výpovědní doby
Délka výpovědní doby je stanovena v zákoníku práce a je minimálně dva měsíce. Tato lhůta běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Zaměstnanec a zaměstnavatel se ovšem mohou dohodnout i na delší výpovědní době, než je zákonné minimum. Výpovědní doba je stejná pro ukončení pracovního poměru na dobu určitou i neurčitou. Existují však výjimky, kdy může být výpovědní doba kratší. Například pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na ukončení pracovního poměru dohodou, výpovědní doba není stanovena a pracovní poměr končí dnem sjednaným v dohodě. Kratší výpovědní doba platí i v případě, že je zaměstnanec ve zkušební době. V takovém případě činí výpovědní doba pouze 14 dní. Důležité je pamatovat na to, že výpověď musí být podána písemně a doručena druhé smluvní straně. V opačném případě se k ní nepřihlíží a pracovní poměr nadále trvá.
Doručení výpovědi
Doručení výpovědi z pracovního poměru je klíčovým momentem, který určuje začátek běhu výpovědní doby a tím i konec pracovního poměru. Zaměstnanec musí dbát na to, aby se výpověď dostala k zaměstnavateli prokazatelně. Nejbezpečnějším způsobem je doručení výpovědi osobně s potvrzením o přijetí na kopii výpovědi. Zaměstnavatel je povinen převzít písemnosti doručované mu zaměstnancem v souvislosti s pracovním poměrem. V případě, že odmítne převzít výpověď, považuje se za doručenou dnem, kdy mu byla nabídnuta. Výpověď je možné doručit i poštou, a to doporučeně s dodejkou. Důležité je uvést na obálku jméno a adresu zaměstnavatele a jako doručovací adresu uvést sídlo firmy. Zaměstnanec by si měl ponechat podací lístek jako důkaz o odeslání. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, pokud se strany nedohodnou jinak. Zaměstnanec by si měl všechny tyto aspekty důkladně ohlídat, aby předešel případným sporům s ukončením pracovního poměru.
| Vlastnost | Výpověď | Dohoda |
|---|---|---|
| Iniciativa | Zaměstnanec | Oboustranná |
| Souhlas druhé strany | Není potřeba | Vyžadován |
| Výpovědní doba | Zákonná / Smluvně daná (min. 2 měsíce) | Lze dohodnout kratší |
| Důvod | Není nutné uvádět | Není nutné uvádět |
Zrušení výpovědi dohodou
Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, můžou pracovní poměr ukončit i jinak než výpovědí. Zrušení pracovního poměru dohodou je úkon, ke kterému je potřeba souhlas obou stran. Dohoda musí být písemná, jinak je neplatná. V dohodě by mělo být uvedeno, kdy pracovní poměr končí. Zaměstnanec, který se dohodne se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru, nemá ze zákona nárok na odstupné. Odstupné mu ale může náležet, pokud se na tom se zaměstnavatelem dohodnou, a to i v případě, že by na něj ze zákona nárok neměl. Zaměstnanec by si měl dát pozor na to, aby v dohodě nebyly uvedeny pro něj nevýhodné podmínky.
Odvolání výpovědi
Zaměstnanec, který obdržel výpověď z pracovního poměru, má právo se proti ní odvolat. Odvolání musí být písemné a doručeno zaměstnavateli ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy zaměstnanec výpověď obdržel. V odvolání by měl zaměstnanec uvést důvody, proč s výpovědí nesouhlasí, a případně doložit důkazy na podporu svých tvrzení. Zaměstnavatel je povinen odvolání posoudit a do 15 dnů od jeho doručení zaměstnanci písemně oznámit, zda na svém rozhodnutí trvá, či zda výpověď odvolává. Pokud zaměstnavatel na výpovědi trvá, může se zaměstnanec obrátit na soud a domáhat se určení neplatnosti výpovědi. Je důležité si uvědomit, že odvolání výpovědi samo o sobě neprodlužuje trvání pracovního poměru. Pokud tedy zaměstnanec ve lhůtě 15 dnů odvolání nepodá nebo pokud zaměstnavatel na výpovědi trvá, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby.
Pracovní neschopnost a dovolená
V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance, ať už se jedná o výpověď nebo dohodu, má zaměstnanec nárok na vyčerpání nevyčerpané dovolené. Pokud to není z provozních důvodů možné, proplatí mu zaměstnavatel dovolenou v penězích. Co se týče pracovní neschopnosti, situace je trochu složitější. Zaměstnanec, který dal výpověď, má i nadále nárok na nemocenskou, a to až do skončení pracovního poměru. Pokud je však zaměstnanec v pracovní neschopnosti již v době podání výpovědi, výpovědní doba neběží. Ta začne běžet až dnem, kdy by zaměstnanec nastoupil zpět do práce, tedy prvním dnem po skončení pracovní neschopnosti. Důležité je zmínit, že zaměstnanec nesmí dát výpověď v ochranné lhůtě, například v době nemoci. V takovém případě by výpověď byla neplatná. Je proto vždy vhodné se v případě pochybností poradit s odborníkem na pracovní právo.
Nevyplatí se lhát
Při ukončování pracovního poměru se může zdát lákavé trochu si "přibarvit" realitu. Možná vás láká představa delšího odstupného a tak si řeknete, že si trochu "pomůžete" s důvodem výpovědi. Jenže pozor, takové jednání se vám může vymstít. Lhát se nevyplácí, a to ani v případě výpovědi z pracovního poměru. Zaměstnavatel má k dispozici nástroje, jak si vaše tvrzení ověřit. Může kontaktovat předchozí zaměstnavatele, prověřit vaši zdravotní dokumentaci, a dokonce se obrátit na soud. Pokud se prokáže, že jste lhali, riskujete nejen ztrátu odstupného, ale i poškození své pověsti. Navíc, nepoctivé jednání je v rozporu se zákoníkem práce a může mít pro vás další právní důsledky. Pamatujte, že čestné a transparentní jednání je vždy tou nejlepší cestou, a to i v případě, že odcházíte z práce.
Co po skončení
Po ukončení pracovního poměru, ať už výpovědí ze strany zaměstnance nebo dohodou, je důležité znát svá práva a povinnosti. Zaměstnanec má nárok na odstupné, pokud ve firmě odpracoval alespoň dva roky a výpověď mu dal zaměstnavatel z důvodu nadbytečnosti nebo rušení pracovního místa. Dále mu náleží nevyčerpaná dovolená, za kterou mu zaměstnavatel vyplatí náhradu mzdy. Zaměstnanec je povinen odevzdat pracovní pomůcky a dokumenty a absolvovat výstupní pohovor, pokud si to zaměstnavatel přeje. Po ukončení pracovního poměru je vhodné aktualizovat si životopis a začít hledat nové zaměstnání.
Kam pro pomoc
Pro ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance platí daná pravidla a je vhodné se s nimi seznámit, abyste předešli případným komplikacím. Pokud si nejste jisti, jak postupovat při výpovědi z pracovního poměru, existuje několik míst, kam se můžete obrátit pro pomoc.
Prvním krokem může být konzultace s odborníkem na pracovní právo. Advokát specializující se na tuto oblast vám poskytne přesné informace a rady šité na míru vaší konkrétní situaci. Pomůže vám s formulací výpovědi, dohlédne na dodržení zákonných lhůt a postupů a v případě potřeby vás bude zastupovat v případném sporu se zaměstnavatelem.
Další možností je obrátit se na odbory, pokud jste jejich členy. Odbory vám poskytnou podporu a rady ohledně vašich práv a povinností v pracovněprávních vztazích. Mohou vám pomoci s vyjednáváním se zaměstnavatelem a v případě sporu vás zastupovat.
Pro základní informace a rady se můžete obrátit také na Inspektorát práce. Ten sice neposkytuje právní poradenství, ale může vám poskytnout informace o vašich právech a povinnostech a o tom, jak postupovat v případě, že se domníváte, že došlo k porušení pracovněprávních předpisů. Pamatujte, že znalost vašich práv a povinností je klíčová pro hladký průběh ukončení pracovního poměru.
Publikováno: 19. 12. 2024
Kategorie: práce
